Léta jsem si chtěl na autě sám dělat základní věci jako výměnu oleje. Jednak abych ušetřil – a jednak abych mohl olej měnit tak často, aby byl motor šťastný a dlouho vydržel, žádné zvrácené “long-life” intervaly.

Na Punto mne od toho odrazovalo, že na zátce olejové vany měl údajně být měděný těsnící kroužek – a já neznal jeho rozměry. Nechat někde stát rozdělané auto a se starým kroužkem v ruce shánět nový nebylo ono. Jenže pak jsem zjistil, že u Punta Classic je zátka kónická a žádný těsnící kroužek nemá!

Od příbuzného-automechanika jsem okoukal, jak je užitečné mít nájezdové rampy. Zaberou jen minimum místa a auto se na nich zvedne jako na dílenské montážní jámě. Tak hurá do toho…

Potřebné nářadí:

• Nájezdová rampa na zvednutí auta
• Klíč na olejový filtr
• Nástrčný klíč na zátku olejové vany, a kompatibilní ráčna
• Správný olej na výměnu – 4 litry
• Správný nový olejový filtr
• Zachytávací nádoba na vyjetý olej

Olejový filtr musí mít ten správný vnitřní objem; buď tedy najdete přesně správný díl podle VIN v jednom z veřejnosti zpřístupněných systémů Fiat ePERS (proklikáte se přes Lubrication system až k tabulce dílů, zvolíte rozkres s filtrem, k tomu potom v tabulce najdete kód a ten objednáte v eshopu např. Pema Autodíly), nebo si jej necháte objednat v kamenném obchodě autodílů podle VIN a prodavač to udělá za vás.

Olej je větší kumšt. Punto má totiž poměrně málo oleje a motůrek, který se zvláště na dálnicích musí hodně točit – a to znamená, že se hřeje a oleji to neprospívá. U aut s malými motory jako Škoda Fabia HTP přehřívajícími olej, která často jezdí po dálnici, doporučovali odborníci vysloveně “závodní” olej 5W50. 5W kvůli mazání a namáhání u studených startů, které jsou u miniaut běžné – přes 80% opotřebení motoru vzniká v prvních 30 sekundách po startu, kdy ještě olej není všude kde má být! 50 pak právě kvůli dlouhé jízdě po dálnici. U aut, která tak často po dálnici nejezdí, pak alespoň 5W40.

Problém samozřejmě je, že uživatelská příručka Punta s něčím takovým rozhodně nepočítá – doporučuje 10W40 splňující obecnější normu APi SL, nebo 5W30 splňující nejen obecnou normu APi SL, nýbrž i přísnější Fiat specifikaci 9.55535:

Po dlouhém bádání jsem dospěl k závěru, že pokud chci do auta vyměnit olej za nestandardní 5W50 nebo i 5W40, měl by splňovat nejen API SL, ale i FIAT 9.55535. Příjemné je, že pokud je olej přímo certifikován Fiatem, nezáleží tolik na značce.

Vzhledem k tomu, že nářadí už jsem měl, byl zbytek snadný: Punto pořádně projet a zahřát olej, aby dobře vytekl. Najet s Puntem na rampy, zajistit klínem, ruční brzdou a zařazeným stupněm, podložit vanu na vyjetý olej, nejprve otevřít nalévací víko… A sakryš, nemám nástrčný klíč na povolení zátky olejové vany! Ten je totiž extrémní – rozměrů přes 1cm, tj. není v žádné sadě nářadí. Sehnal jsem jej v nejbližším železářství. A šlo se vypouštět.

Oops, chybička se vloudila – na nádobě pro zachycování vyjetého oleje jsem sice otevřel nalévací víčko, ale zapomněl jsem otevřít odvzdušňovací! Když se vyřítil proud oleje, nádoba to bez odvzdušnění nezvládla a než jsem stihl odvzdušňovací otvor otevřít, zahltila se a trocha oleje unikla 🙁 Naštěstí byla dekontaminace snadná a 100%, takže ani sám Bursík by nemohl nic namítat.

Nechat pořádně vykapat, otřít, přesunout nodobu na olej a pak pokračovat olejovým filtrem:

Starým olejem natřít dosedací hranu nového olejového filtru, namontovat a jen rukou utáhnout, našroubovat nazpět zátku a dolít nový olej. Nechat stéct, nahodit na chviličku motor, přeměřit hladinu, dolít, hotovo.

Když má člověk všechno nářadí, je to úžasně snadné – takových 15 minut čistého času práce.

S takovouhle mohu konečně Puntu dopřávat výměnu oleje klidně každých 5 či 10 tisíc km, jakou si na svých převážn krátkých trasách zaslouží.